Olympic - Marathón (1978)

Tohle album má jeden zásadní problém - hudebně poměrně zajímavé kusy mají dementní texty. Konkrétně mám na mysli Jako kluci začli jsme hrát a Tak jedem dál, jež texty vyloženě zabíjejí. Nejlepší skladbou je tak Hejdukův Mráz, kde se dá text snést a hudební složka je velmi dobrá.

Zajímavé momenty mají i další skladby. Černá kronika se pyšní poslouchatelným baskytarovým sólem, je slyšet, že nováček Broum Olympiku velmi prospěl, ale opět to tak trochu zabíjí text, který prý odkazuje na autonehodu Petra Nováka (Čtyři hrají rock, str. 174). Skladba Marathón místy sklouzává do nudy, protože se jednotliví muzikanti (nikdo ze základní čtveřice není vynechán) snaží až příliš sólovat, ale ne zcela úspěšně.

Zbytečný kousek Tak teto, tady je to stvořili Hejduk a Borovec. Je to zajímavé, Hejduk zvládl jak nejhorší, tak nejlepší skladbu na albu :-) Mimochodem je též zajímavé si všimnout, že lepší skladby otextoval Jiří Oulík a nejhorší textařské záseky má na svědomí Zdeněk Borovec.

Co nám zbývá? Taky jsem se narodil bos - skladba, která neurazí, ale úplně zázrak to není. Někde jsem četl, že byla skladba zakázaná, protože se nějaký trotl nechal slyšet, že v socialistické zemi nikdo bos nechodí. Bohužel se mi nedaří najít, kde jsem to viděl. Nech to být taky není žádný zázrak.

V současnosti je dostupná remasterovaná verze (ujde, pravděpodobně trochu hlučnější, než původní LP), která obsahuje řadu bonusů velmi rozdílné kvality od hrůz jako Jdou děti, jdou až po klasiku v podobě skladby Slzy tvý mámy.