Steven Wilson - 4 1/2 (2016)

Na začátku roku 2016 Steven Wilson vydal album, které má vyplnit prostor mezi 4. a 5. albem, proto uvedený název. Skládá se z věcí, které vznikly během předchozích let, ale nedostaly se dosud na žádné album, tedy kromě předělávky skladby Don't Hate Me od Porcupine Tree.

Z počátku jsem se do alba nebyl schopen dostat, nějak jsem se stále nemohl probít přes My Book of Regrets, ve které mě iritoval zejména refrén. Navíc jsem byl asi příliš zaměstnán novým albem Dream Theateru. Každopádně, když jsem se k albu konečně dostal, můj názor na první skladbu se nezměnil. Další však znějí dobře, ať již jde o instrumentální Year of the Plague, ve které hlavní roli hraje celková nálada, nebo o Happiness III, která připomíná skladby z alba In Absentia. Něco na této podobě bude, protože podle bookletu ji Wilson složil v roce 2003.

Následující dvě instrumentálky drží vysokou laťku. Sunday Rain Sets In se silně podobá předchozí Year of the Plague, ale Vermillioncore je z jiného těsta. Za pomoci Chapman Stick se na ní vyřádil Nick Beggs (http://stevenwilsonhq.com/sw/an-interview-with-nick-beggs/) a mimo jiné se zde předvádí i nový Wilsonův bubeník Craig Blundell (prvky drum'n'bass a elektronické hudby). U této svižné skladby se člověk neubrání házení řepou.

Album uzavírá remake skladby Don't Hate Me z alba Stupid Dream, která je už v původní verzi výborná. Liší se hlavně v refrénu, který v nové verzi zpívá Ninet Tayeb, která dokonce zní o něco lépe, než Wilson v původní verzi.

Zajímavé je, že první a poslední stopa jsou z části živé záznamy s roku 2015 (podklad) s pár dohrávkami (zpěv a některé nástroje). Ostatní skladby se datují různě, jak se lze dočíst v bookletu, který tedy ovšem dost zklamal. Pár fotografií, dvě stránky poznámek ke skladbám, ale jinak nic, žádné texty. A ještě zvolený papír zapáchá :-)

Rozhovor se Stevenem, part 1
Rozhovor se Stevenem, part 2

Dojmy po koncertu 19. 4. 2016: My Book of Regrets slabá i naživo, naopak Don't Hate Me a Vermillioncore super i živě :-)