Belenorovo

Zmatek (1995)

Tento speciální kousek jsem napsal společně s kamarádem, spolužákem a sousedem z lavice Jirkou Bíbou. Nevím, jestli by souhlasil s publikací, nejspíš na náš výtvor dávno zapomněl. Psali jsme prokládaně, čili pár vět on, pár vět já. Výsledek podle toho vypadá.
Bylo nebylo...

Auto zatočilo do vedlejší ulice. Ucháč taky odbočil. Spolujezdec náhle vytáhl pistoli a odbouchl ho.

Ucháč spatřil cosi letět. Mozek. Přiletěl z kabrioletu před ním. Rozstříkl se na přední sklo. V gabrinoletu zelo tělo bez hlavy, zbyla jen páteř.

"...Patrně dum-dum střely..."

Ano, nemýlil se, jedna dumdumka zasáhla motor. Vozík explodoval.

"Chudák ten pejsek..."

Spolujezdec zastrčil bouchačku a Ucháč zabrzdil. Sklo nevydrželo náraz spolujezdcovy hlavy a zabarvilo se do červena. Ucháčův spolujezdec vypadl z vozu. Spolujezdec byl asi mrtev.

"... No co s nim?... maso nejím..." pravil Ucháč, "jenom to sklo mě štve..."

Náraz.

"Co to bylo?" řekl a otočil se. Stál pod kopcem u stromu.

"Hmm... jak jsem se sem asi dostal..." podivil se vyhazuje ruční brzdu z vozu.

"Moment! Co to bylo za klacek?" Chvíle odmlčení "... no hlavně, že zbyla šaltpáka."

A pohádky je konec.

Kategorie: Bláboly.

Komentáře

Nenašel jsem žádné komentáře

Přidání komentáře

Jméno *
E-mail Odkaz
Zpráva *