Salamandra - Time to Change (2010)
Speedmetal světové úrovně.
No, možná že nikoliv světové, ale stejně. Já vlastně speed metal neposlouchám, takže nemůžu srovnávat. No, vlastně ani metal celkově moc neposlouchám. Poslouchám dobrou hudbu a dobrá hudba je čistě subjektivní záležitost, takže pro mě je Salamandra kapela srovnatelná se zahraničními, jak dokazuje i toto album. Například hned úvodní skladba Time to Change je velmi dobrá - melodická s pěknou atmosférou, s radostí se k ní budu vracet. Úvodní zastřená melodie podmalovávající recitativ mi připomíná něco od Jindry Koníře. Sbor ke konci je super a celkově je skladba příjemná na poslech. Ostatně sbor je hojně využíván na celém albu, možná místy až moc.
To mě přivádí k myšlence, že album vlastně nemá zas tolik hudebních nápadů, jak bych si možná přál. Jasně, jsou zde různá zpestření - úvod skladby Crusader nebo na metalovém albu skoro až nečekaný zvuk kláves na začátku Masters of Rock. V této skladbě začátek první sloky zní jak z The Blackest Wings (Great Moravian Elegies), podoba je tak nápadná, že mě hned praštila do uší. Zajímavé jsou vlastně hlavně skladby vybočující ze speed metalového přívalu, tj. zejména The Piano Time - členům Salamandry se asi zalíbil tikot hodin natolik, že je tato krátká instrumentálka složena pouze z tikotu a melodie hrané na klávesách. A pak balada Leaving Me, která dává oddechnout a zní docela dobře, ovšem až na sbor, který je v půlce alba již poněkud oposlouchaný.
Kdybych měl nějaké skladby vypíchnout, asi by to rozhodně byla titulní Time to Change - monumentální začátek a atmosféra, Eternal Moon - prostě dobrá, Dark Matter - má klávesové sólo, synťáky já můžu :-) Akorát je možná pokažena zbytečně chraplavým hlasem. Lost Life má takový správný fatální nádech a operní Hanku. Masters of Rock - úvod mě dostává, celkově pěkná a našlápnutá, již zmíněná podoba nevadí, i tak má spoustu dalších melodických linek, dual-guitars pěkně v poctivém dvojhlasu. Factor Zero - melodie v refrénu úžasná, též místy takřka éterický bezeslovný zpěv a hlavně plynulý přechod do poslední The Piano Time, sakra, to mohli autoři nechat jako jednu skladbu, slepím si z toho jednu mp3, to se prostě přímo nabízí. A taky je peckózní, jak skvěle navazuje Time to Change na The Piano Time, když se album pustí ve smyčce. Sakra, to album mě dostává stále víc :-)
Asi již tradiční je nedokonalá výslovnost nerodilých mluvčí, ale to je asi jediná větší vada na kráse. I tak mi přijde lepší, že je text anglicky než česky. Takhle můžu snadno vypnout vnímání a případný slabší text nezkazí dojem ze skladby. A navíc je angličtina taková víc cool a prostě k metalu patří :-) Tím ovšem nechci říct, že je text na tomto albu slabší, mě nikdy text moc nezajímá a důležitá je pro mě hudba, a po pěvecké stránce to Ivan s Hankou zvládají pěkně (tedy až na tu výslovnost). I když, po nakouknutí např. na hudebně úžasnou skladbu Factor Zero se mi zdá, že jsou zde kromě výslovnostních i jazykové chyby :-) Ale nejsem žádný profesor angličtiny, můžu se mýlit.
Albu asi dost pomáhá i kvalitní mastering - přesně ten sytý zvuk, který mám rád. Docela pěkné je i grafické zpracování, ale to stejně nemá na kvalitu hudby vliv :-)
Stránky kapely: http://www.salamandra.cz
To mě přivádí k myšlence, že album vlastně nemá zas tolik hudebních nápadů, jak bych si možná přál. Jasně, jsou zde různá zpestření - úvod skladby Crusader nebo na metalovém albu skoro až nečekaný zvuk kláves na začátku Masters of Rock. V této skladbě začátek první sloky zní jak z The Blackest Wings (Great Moravian Elegies), podoba je tak nápadná, že mě hned praštila do uší. Zajímavé jsou vlastně hlavně skladby vybočující ze speed metalového přívalu, tj. zejména The Piano Time - členům Salamandry se asi zalíbil tikot hodin natolik, že je tato krátká instrumentálka složena pouze z tikotu a melodie hrané na klávesách. A pak balada Leaving Me, která dává oddechnout a zní docela dobře, ovšem až na sbor, který je v půlce alba již poněkud oposlouchaný.
Kdybych měl nějaké skladby vypíchnout, asi by to rozhodně byla titulní Time to Change - monumentální začátek a atmosféra, Eternal Moon - prostě dobrá, Dark Matter - má klávesové sólo, synťáky já můžu :-) Akorát je možná pokažena zbytečně chraplavým hlasem. Lost Life má takový správný fatální nádech a operní Hanku. Masters of Rock - úvod mě dostává, celkově pěkná a našlápnutá, již zmíněná podoba nevadí, i tak má spoustu dalších melodických linek, dual-guitars pěkně v poctivém dvojhlasu. Factor Zero - melodie v refrénu úžasná, též místy takřka éterický bezeslovný zpěv a hlavně plynulý přechod do poslední The Piano Time, sakra, to mohli autoři nechat jako jednu skladbu, slepím si z toho jednu mp3, to se prostě přímo nabízí. A taky je peckózní, jak skvěle navazuje Time to Change na The Piano Time, když se album pustí ve smyčce. Sakra, to album mě dostává stále víc :-)
Asi již tradiční je nedokonalá výslovnost nerodilých mluvčí, ale to je asi jediná větší vada na kráse. I tak mi přijde lepší, že je text anglicky než česky. Takhle můžu snadno vypnout vnímání a případný slabší text nezkazí dojem ze skladby. A navíc je angličtina taková víc cool a prostě k metalu patří :-) Tím ovšem nechci říct, že je text na tomto albu slabší, mě nikdy text moc nezajímá a důležitá je pro mě hudba, a po pěvecké stránce to Ivan s Hankou zvládají pěkně (tedy až na tu výslovnost). I když, po nakouknutí např. na hudebně úžasnou skladbu Factor Zero se mi zdá, že jsou zde kromě výslovnostních i jazykové chyby :-) Ale nejsem žádný profesor angličtiny, můžu se mýlit.
Albu asi dost pomáhá i kvalitní mastering - přesně ten sytý zvuk, který mám rád. Docela pěkné je i grafické zpracování, ale to stejně nemá na kvalitu hudby vliv :-)
Stránky kapely: http://www.salamandra.cz
Kategorie: Hudba.