Belenorovo

Panenka (2004)

Tudle jsem stál před domem jistého Starosty čekaje na spoluhráče DrD nebo co jsme to tehdy hráli a koukal na roh ulice...

Vyřítila se zpoza rohu, osmdesát centimetrů výšky, rachotící růžový kočátek tlačíc před sebou. Polonahá blonďatá panenka seděla zhroucená v kočárku a její neživé oči zíraly do nebe. Zprvu jsem nečekal nic hrozného, ale pak, když mě kočárek míjel...

Panenka otočila hlavu. Zírala na mne, náhle se vymrštila a áááááh... Nastavil jsem do dráhy jejího letu ruku, ale, probůh, ona rozevřela čelisti, to je bolest! Pohlédl jsem na konce prstů, krev stříkala a panenka, sedící opět v kočárku, přežvykovala malíček s prsteníčkem.

Holčička brečela. Přemohl jsem mdloby a mách nohou. Panenka odletěla, tělo jedním směrem, hava jiným. Z krku se jí sypaly jemné piliny, zbarvené krví - mou krví... Omdlel jsem...

Kategorie: Bláboly.

Komentáře

Nenašel jsem žádné komentáře

Přidání komentáře

Jméno *
E-mail Odkaz
Zpráva *