Dream Theater - A Change of Seasons (1995)
Povídání o EP docela známé progresivně metalové kapely. Prostě jsem pocítil potřebu se k albu vyjádřit.
Tak jsem včera dostal záchvat a nakupoval jsem. Mimo jiné A Change of Seasons od Dream Theateru. Kdo Dream Theater nezná, tak by měl vědět, že jde o progresivní metal, to jest, zjednodušeně řečeno, kříženec Pink Floyd a např. Metalliky, abych pro srovnání použil oblíbence členů Dream Theater. Kdo Dream Theater zná, tak očekává buď úžasný nářez nebo nekonečnou nudu a kytarovou onanii. Mno, je zde z obého.
Album se skládá z titulní skladby překračující dvacet tři minut délky a z živě nahraných coverů. Covery by mě skoro přivedly k litování vynaložených peněz, protože jsou dost nudné a nezajímavé i přes to, že jde o Led Zeppelin, Queen, Pink Floyd a další. Dobře, v katalogu Dream Theateru je toto album vedeno jako EP, čili nikoliv plnohodnotná nahrávka, tak budu brát covery jako bonusové skladby, které si nejspíše již nikdy nepustím.
Situaci zachraňuje titulní skladba představující Dream Theater tak, jak se mi líbí. Skladba je rozdělena na sedm vět, z toho tři instrumentální, jedna lepší než druhá. Skladba vznikla dle bookletu již v roce 1989 společně s Metropolis - Pt. 1 a měla být na Images and Words, nakonec se skladbu podařilo nahrát až o šest let později. Skutečně, podoba s Metropolis a s pozdějším albem Scenes from a Memory je znát zejména u psychotických instrumentálních pasáží s úchylně se střídajícími délkami taktů a charakteristickými kousky Petrucciho a Portnoye, srv. např. větu The Darkest of Winters a The Dance of Eterninty. Ale takový Dream Theater přece milujeme a očekáváme :-)
Pokud někoho zajímá text (do této kategorie nepatřím), tak je údajně o Portnoyově ztrátě, když mu zemřela při leteckém neštěstí matka.
Zdroj: A Change of Seasons - Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. [cit. 3. 6. 2009]
Dodatek: při psaní jsem cd několikrát protočil (jsem kromě psaní ještě i pracoval :-) a asi vezmu bonusy na milost, vlastně to docela jde.
Album se skládá z titulní skladby překračující dvacet tři minut délky a z živě nahraných coverů. Covery by mě skoro přivedly k litování vynaložených peněz, protože jsou dost nudné a nezajímavé i přes to, že jde o Led Zeppelin, Queen, Pink Floyd a další. Dobře, v katalogu Dream Theateru je toto album vedeno jako EP, čili nikoliv plnohodnotná nahrávka, tak budu brát covery jako bonusové skladby, které si nejspíše již nikdy nepustím.
Situaci zachraňuje titulní skladba představující Dream Theater tak, jak se mi líbí. Skladba je rozdělena na sedm vět, z toho tři instrumentální, jedna lepší než druhá. Skladba vznikla dle bookletu již v roce 1989 společně s Metropolis - Pt. 1 a měla být na Images and Words, nakonec se skladbu podařilo nahrát až o šest let později. Skutečně, podoba s Metropolis a s pozdějším albem Scenes from a Memory je znát zejména u psychotických instrumentálních pasáží s úchylně se střídajícími délkami taktů a charakteristickými kousky Petrucciho a Portnoye, srv. např. větu The Darkest of Winters a The Dance of Eterninty. Ale takový Dream Theater přece milujeme a očekáváme :-)
Pokud někoho zajímá text (do této kategorie nepatřím), tak je údajně o Portnoyově ztrátě, když mu zemřela při leteckém neštěstí matka.
Zdroj: A Change of Seasons - Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. [cit. 3. 6. 2009]
Dodatek: při psaní jsem cd několikrát protočil (jsem kromě psaní ještě i pracoval :-) a asi vezmu bonusy na milost, vlastně to docela jde.
Kategorie: Hudba.